Činčila gen (chinchilla gene, C)
Tento gen kóduje enzym tyrosinázu, který pomáhá přeměnit aminokyselinu tyrosin na melaniny. Pokud mutace genu způsobí, že enzym není funkční, zvíře není schopné vytvářet žádný pigment a zůstane bílé s červenýma očima, tj. albín. Pigment schází také v očích a optických nervech, kde se podílí na systému vidění, takže albinotická zvířata mají zhoršené vidění, někdy dokonce trpí slepotou.
Existuje také mutace, při které gen produkuje jen zpola fungující tyrosinázu, která je velmi křehká a působením vyšších teplot se rozpadá. Proto může pracovat jen při nížších teplotách, panujících v okrajových částech těla jako jsou uši, nos, ocas, končetiny. To stojí za tzv. akromelanismem, kdy jsou zvířata zbarvená právě jen na těchto místech. Tato mutace je známá nejen u potkanů, ale i koček (siamské kočky), myší, králíků a dalších zvířat. Akromelanická zvířata jsou lépe vybarvená, pokud žijí v prostřední s nižší teplotou.
Zesvětlující gen "růžové oči" (pink eyed dilution gene, P)
Aby mohla tyrosináza správně fungovat, potřebuje k tomu kyselé prostředí. To pomáhá regulovat membrána, která dovoluje aniontům vstupovat dovnitř melanozomu (jiná membrána dovnitř vpouští kationty) a ovlivňuje tak pH uvnitř. V eumelanozomech kóduje bílkovinu této membrány gen označovaný p. Feomelanozomy tuto bílkovinu nepoužívají, proto mutace p genu ovlivňuje pouze tvorbu tmavých eumelaninů.
Delece (zmizení) exonů 17 a 18 (exony jsou úseky genu kódující určitou část RNA, která pak vyrábí protein) způsobuje, že bílkovina membrány se nevytváří a pH je více neutrální. Melanozomy nejsou schopné vytvořit eumelanin a srst zvířete zůstává světlá, oči růžové. U potkanů se toto zbarvení nazývá amber (aguti varianta) a champagne (non-aguti varianta). Mutace ovlivňuje i melanosomy, jejich počet je nižší a jsou abnormálně veliké. U lidí normální variace tohoto genu stojí za rozdíly v barvě kůže.
Hnědý gen (brown gene, B)
Mutace tohoto genu ovlivňuje poslední krok v chemickém řetezci vedoucímu k vytvoření černého eumelaninu. Při normální funkci gen vytváří enzym TYRP1, který umožňuje přeměnu hnědého pigmentu na černý. Mutace způsobuje, že TYRP1 je nefunkční nebo produkovaný v malých dávkách a nedokáže přimět hnědý eumelanin ke změně barvy. Díky tomu srst zvířete zůstane hnědá (u potkanů se zbarvení označuje jako čokoládové, u psů játrové). Mutace také ovlivňuje bujení buněk a dozrávání melanozomů.
Zdroje:
http://www.ratbehavior.org/CoatColorMutations.htm
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/hesla/exon.html
Tento gen kóduje enzym tyrosinázu, který pomáhá přeměnit aminokyselinu tyrosin na melaniny. Pokud mutace genu způsobí, že enzym není funkční, zvíře není schopné vytvářet žádný pigment a zůstane bílé s červenýma očima, tj. albín. Pigment schází také v očích a optických nervech, kde se podílí na systému vidění, takže albinotická zvířata mají zhoršené vidění, někdy dokonce trpí slepotou.
Existuje také mutace, při které gen produkuje jen zpola fungující tyrosinázu, která je velmi křehká a působením vyšších teplot se rozpadá. Proto může pracovat jen při nížších teplotách, panujících v okrajových částech těla jako jsou uši, nos, ocas, končetiny. To stojí za tzv. akromelanismem, kdy jsou zvířata zbarvená právě jen na těchto místech. Tato mutace je známá nejen u potkanů, ale i koček (siamské kočky), myší, králíků a dalších zvířat. Akromelanická zvířata jsou lépe vybarvená, pokud žijí v prostřední s nižší teplotou.
Zesvětlující gen "růžové oči" (pink eyed dilution gene, P)
Aby mohla tyrosináza správně fungovat, potřebuje k tomu kyselé prostředí. To pomáhá regulovat membrána, která dovoluje aniontům vstupovat dovnitř melanozomu (jiná membrána dovnitř vpouští kationty) a ovlivňuje tak pH uvnitř. V eumelanozomech kóduje bílkovinu této membrány gen označovaný p. Feomelanozomy tuto bílkovinu nepoužívají, proto mutace p genu ovlivňuje pouze tvorbu tmavých eumelaninů.
Delece (zmizení) exonů 17 a 18 (exony jsou úseky genu kódující určitou část RNA, která pak vyrábí protein) způsobuje, že bílkovina membrány se nevytváří a pH je více neutrální. Melanozomy nejsou schopné vytvořit eumelanin a srst zvířete zůstává světlá, oči růžové. U potkanů se toto zbarvení nazývá amber (aguti varianta) a champagne (non-aguti varianta). Mutace ovlivňuje i melanosomy, jejich počet je nižší a jsou abnormálně veliké. U lidí normální variace tohoto genu stojí za rozdíly v barvě kůže.
Hnědý gen (brown gene, B)
Mutace tohoto genu ovlivňuje poslední krok v chemickém řetezci vedoucímu k vytvoření černého eumelaninu. Při normální funkci gen vytváří enzym TYRP1, který umožňuje přeměnu hnědého pigmentu na černý. Mutace způsobuje, že TYRP1 je nefunkční nebo produkovaný v malých dávkách a nedokáže přimět hnědý eumelanin ke změně barvy. Díky tomu srst zvířete zůstane hnědá (u potkanů se zbarvení označuje jako čokoládové, u psů játrové). Mutace také ovlivňuje bujení buněk a dozrávání melanozomů.
Zdroje:
http://www.ratbehavior.org/CoatColorMutations.htm
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/hesla/exon.html
